Celinka 01_2020

Byt je součástí rezidenčního projektu  Celinka. Dům se nachází v ulici Elišky Krásnohorské a byl pojmenován po jedné z  jejích románových postav. V letech 1927 – 1928 ho navrhovali architekti Alois Malý a Karel Geisselreiter s vědomím, že v něm budou sami bydlet.

Naše práce na tomto projektu začala již v roce 2016, kdy jsme byli přizváni k vypracování  projektu na kompletní rekonstrukci domu.

Následně nás oslovili i někteří majitelé jednotlivých bytů, abychom i pro ně vypracovali projekt jednotlivých  interiérů.

Zadání u tohoto prostoru  bylo vytvořit “pánský” byt s pracovnou a jednou ložnicí.  Plocha 240 m2 přes celé patro tak nabízela velmi velkorysé využití prostoru.

Snažili jsme se, aby bylo zachováno vše podstatné z původního hmotového řešení . Pouze stropy bylo nutné alespoň minimálně snížit kvůli technologiím a akustice, ale byly zachovány všechny hodnotné architektonické prvky.

Myslíme si, že můžeme říci, že náš návrh současným jazykem cituje původní atmosféru 20.-30. let.

Zásadní pro celou realizaci byly  již od počátku mimořádně dobré vztahy mezi celým týmem, postavené na důvěře.

Mimolimit je známý tím, že rádi kombinujeme  materiály . Pro tento prostor jsme zvolili kontrastnější barevnost,  která  prostor opticky zvětšila. Spojovacím prvkem prostoru je kámen v různých provedeních povrchových úprav zpracovaných na CNC strojích, který se kombinuje se dřevem, kovovými patinami a textiliemi – sametem, lnem, hedvábím, ale i kůží a koberci.

Tento prostor má několik svých zvláštností a na některé z nich bychom  chtěli upozornit.

Jednou z nich je propojení a vzájemné prolínání  funkcí mezi  ložnicí, šatnou a koupelnou. Další je“podlahová haptická krajina” kámen a koberce různých hrubostí a měkkostí, které se střídají dle funkcí bytu. Výrazným prvkem  je i z větší části kamenná knihovna v televizní místnosti. Skříně s textilními dvířky, které nezmenšují a naopak odlehčují prostor  a jsou zapojeny svými podsvícenými plochami do světelných scén.  Za zmínku stojí  i designové kryty technologií  a topení v hlubokých ostěních oken, které jsou natvarované tak, aby vytvořily prostor  pro umístění uměleckých předmětů v prostoru. Jsou použity i další atypové prvky jako jídelní stůl z kamene Patagonia, “svíčkový” lustr nebo na míru šité designované povlečení.

Velmi specifické je zde osvětlení , je nedílnou a nejdůležitější součástí prostoru i materiálového řešení . Snažíme se světlem prostor tvarovat a vlastnosti materiály zdůrazňovat. Rafinované umístění světelných zdrojů  a možnost nastavení  intenzity dokáže vždy vytvořit mnoho krásných atmosfér. ( I šedý prostor může díky světlu působit útulně )  V obývacím pokoji je neoddělitelně spojeno se stropem jedno z uměleckých  děl Milana Housera, obraz Kaluž (rok 2020, kombinovaná technika, 200 x 240 cm),  který  byl vytvořen pro tento prostor,  druhý obraz je   vybrán  z kolekce autora ( rok 2013, lak, pigment na plátně, 120x 220 cm  ) a  je možno ho vidět v pracovně.

Na závěr můžeme říci, že jsme pyšní, že jsme se designově neopakovali a byly vybrány zajímavé materiálové kombinace. Podařilo se nestandardně zakomponovat výše zmiňované umění , které je neoddělitelnou součástí  interiéru. 

 Ale  nejdůležitější je, že jsme majitele nezklamali  a děkujeme mu  za mimořádnou spolupráci a tvůrčí svobodu .